Je jen jedno místo na světě, kde můžeš volně dýchat,
jen jeden hlas stáří, který budeš slýchat,
jen jedny ruce zvrásněné, jež tě chtějí hladit,
byť celý svět prokleješ, s ní se nesmíš vadit.
Ten pár očí zelených, v stříbře skrytý vlas,
můžeš se ho užít jen na krátký čas.
Jenom chvíli máš u ní zázemí,
jen pár let smí zůstat s tebou na zemi...
Až nadejde její doba,
nedovol,by přišla zloba.
Vzpomeň, jak jsi byla malá,
vzpomeň co ti říkávala..
Své slzy setři z mostu duhy,
truchli jen chvíli, nedělej dluhy..
S kyticí růží vydej se kolem hřbitova.
Usměj se na svět, přestaň se litovat.
Pak ohlédni se naposledy k pomníčku,
ale nikdy nezapomeň na svou babičku!