Je to tak trochu vyznáním
To leporelo moje
Jsem sama sebou vepsaná
V mé malované kóje
Čtu si ty svoje obrázky
Rozkládám svoje strany
Na bocích svážu provázky
Po slovech nenapsaných
A pak na řádek poslední
Že mám strach z minulosti
Nakreslím rtěnkou do ruda
Dvě překřížené kosti