lenost

hoří mi hvězdy nad hlavou
padají zbité k zemi
a umírají bolestí
či stářím když se poštěstí
proboha odpusťte mi!

hoří mi stromy nad hlavou
odpusťte zmírám únavou
vlasy mi voní jehličím
hasila bych je nevím čím

kouř už se tiše zvedá z děr
pomalu stoupá nad lesy
hořte si taky vlasy mé
vždyť všechno živé hasíme
chcete-li hořte si!

nech mě tu nejdu nikam
nech mě být dítě ještě spím
a tak si ze sna říkám:
ani slzu oči mé?
beztak špatně skončíme
takový neštěstí...