Šelmy

V kočáru našem zapřažena vůle
nedá nám padnout do prachu cest
Cítíme hvězd parfémy vyvanulé
jen sobě sám každý je věrozvěst

Nevidno obzoru naší fantazie
jež boří hráze jednu za druhou
V ní prsty laskají bibli goethie
a rty černají divnou modlitbou

Jsme neklidné šelmy v kleci potemnělé
ztratil se bič, běl svítí na měsíc
Tajemná noc, kdy ctnosti odumřelé
jsou v klíně rozkoše...řve víc a víc...