Znám Tvoje krásy i jizvy ve Tvejch dlaních
jež objímaly mě často nad ránem
lesk Tvůj i prach, co časem ulpěl na nich
i stopy po něm dávno smazané.
Dobře znám Tvoje a Ty zas moje rány
Bosýma nohama v tváři znám Ti číst
slzy mý v Tvým klíně vyplakaný
psaly mý jméno v Tvých obětí list
V rytmu Tvých vášní srdce moje tepe
ač dech Tvůj mi dávno vlasy necuchá
Mé oči krásám zůstávají slepé
dokud nezašeptáš mi znovu do ucha...
*** "Vítej doma!" ***
//Pak sednu si k Tobě na nábřeží u Vltavy
do Masnejch krámů skočím se džbánkem
zas opiju se Tebou, zas budu mít co slavit
a ráno žasnout, že nejsi už jen snem...//
tahle báseň se mi moc líbí , krásně pracuješ s verši , davam bod ;)
03.03.2011 18:12:00 | Ricarda Haner Lowery
Moc hezké na počtení, pro mě zamyšlenkové... ČB mi byly také jeden čas blízké... ST!***
02.03.2011 18:24:00 | NikitaNikaT.
Wow. Já Tě žeru, Ollie :) 3 roky pauza a zase skvost jak se sluší a patří. Piš piš piš!!! Jsi skvělá ;-)
05.08.2010 22:20:00 | Ahimsa
úžasné vyznání, úžasné obraty
má srdeční záležitost je taky na jihu Čech
ač nezrozena tam, tak z jisté podstaty
se vracívám tam ráda nejen se svých snech...
15.07.2010 09:07:00 | šuměnka
V Budějovicích je krásně..:))
15.07.2010 08:28:00 | Klementine
takovou nádhernou báseň bych na naše město tedy nenapsal... za prvně bych to neuměl a za druhé hm... možná na tu černou věž, jinak teda... :))
13.07.2010 15:45:00 | drsnosrstej kokršpaněl