Vířivě zpovídavá abstrakce

Anotace: asi málokdo ji pochopí tak, jak jsem ji myslela... abstrahuji v ní totiž i velmi konkrétní a to dokáže nadělat nepěknou paseku

mám občas trošku duševní víry,
jako blesky z imaginárních mraků
a tak trošku tě tím zasahuju.
Že? Ale když já to tak nemyslím.

v duši mi to občas trošku víří
to se peru se všema svejma strašákama
ani nevím, co mě na nich všech tak láká.
Co? Asi jsem sebemrskač.

mám občas trošku duševní víry
a to jsem pak neruda jak králík z Medvídka Pú
jsem totiž zotročencem svojich strachů,
že jsem v citech až příliš plachá