sluneční blues
sluneční blues
lesy prazvláštně mlčí
obloha z ponenáhlu zmlkla
oblaka jen vykreslují zkřivený obličej smutku
den poté
den po jedenácté
den, ten prazvláštní den
kdy kapky deště měly vykreslit v jejich životech
sluneční pohodu
protkanou úsměvy
mlčí
vše mlčí
zpěv ptáků udušený vzlykotem ticha
tanec bez pohybu
jenom ranní blues
kdy láska přicházela po špičkách
léto
vzletné léto tancovalo
on
a
ona
si řekly své
ANO
*
navždy
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Slunce..včera ho bylo tolik, že z toho lidi dostávaly mrtvici..a dneska nám chybí...
05.07.2010 13:18:00 | Chancer
už vím co mi tady chybělo :-), tvoje veršíky
ta tvoje vzpomínka je něžná jako sedmikráska skrytá v mechu
05.07.2010 10:08:00 | floreciente
lesy prazvláštně mlčí
obloha z ponenáhlu zmlkla
oblaka jen vykreslují zkřivený obličej smutku
- tahle část se mi obzvlášť líbí... nevim proc.. nejspis je to pro me samotnou neco naprosto osobniho..
04.07.2010 18:37:00 | stmivani.na.lepsi.casy
k obrazům, který se nepodaří nikdy smazat, je třeba najít smířlivej rám... tehle kousek z jeho reliéfu je špičkovej; zdravím na cestu
04.07.2010 15:44:00 | drsnosrstej kokršpaněl
