Anotace: Slepota.. fyzická, psychická.. částečná, úplná.. jakákoli..
Hvězdy padají.
Rána bolí.
Oči vidí.
Pravdy někdy potají
plují pryč
od lidí.
Snad se stydí
a mají strach,
že jejich tváře
změní v prach,
když zmizí jim
protiskutečnostní brýle
a to je chvíle,
kdy ztrácíme dech.
Ve skleněných zdech
vdechuji barvu Tvého stínu.
A ta pravda uvnitř bolí
jako
rána bílá solí,
pod jejíž tíhou málem
srdce se Ti rozskočí:
Dnes
ani zítra ani
nikdy se Ti nepodívám do očí.
Tak tohle je dokonalé :) Vážně, kouzelnější poezii jsem ještě na literu nenašla!
28.08.2010 18:37:00 | Anelline from Wonderland
hmm, to mě přinutilo k zamyšlení: když slepí lidé dostávají hůl a psa, co dostávají slepí psi? šňůru a člověka? ...ale to jachtařím v těch největších mělčinách hlubin tvé básně... je hodně moc dobrá
26.07.2010 23:07:00 | drsnosrstej kokršpaněl
Mám dojem, že je slepých čím dál tím víc..nevidí následky svých jednání. Ta múza se u tebe teda rozjela ;-)
10.07.2010 21:07:00 | Chancer