Procitnutí ...

*


Na stránky prošlé
z diáře tvého ráje
hlava již po sté kreslí
jen hloupé jinotaje

Na parapetu okna
u brány tužeb nesplněných
jen petrklíč a poměnka,
v nádobách kamených

Tríšť kapek, …
virbl nebeského bubeníka
bere mě do svých tlapek
jak oběť která neuniká

Tisíce netopýřích uší
poslouchá tvoje tóny
Proč neslyším jen já,
proč neslyší mě ony .. ?

Dnes ale obchod chystám
tetko z bílých kostí,
zítra se k živým přidám

… a mám už dost
…. … .. … smutečních hostí …

*

.

--------------------------------------

Z archivu básní smutečních

.

.