Kam se poděli všichni ti kavalíři?
Jen slova jak pouťová cingrdlátka
v ozvěnách starých skříní někdy se ukaží.
Když z prabiččiny truhly vytáhneš staré pohlednice,
a na nich kouzelné kolotoče
co zvou tě abys nasedl a do tajemného světa dosedl.
Jen mávnou hůlkou kouzelnou
a sny jak korálky se zas rozsypou
růžové sladké jak cukrová vata...
Jen nekoukej za oponu..
tam bída a hlad
a musíš se se životem každodenně prát...