Nová svíce..

Anotace: kéž rozhoří se...a nikdy už nedohoří...

Chtěla bych psát básně o štěstí a lásce,
O princi co vyznal se oné krásce.
Však bolest v srdci mě tíží,
Jak bludný Holanďan ke mně se blíží.

Nikdo neví, co srdce mé souží,
Co chce, po čem tak moc touží.
Smutno je mu bez toho co nemá,
Snaží se, každý den to hledá.

Snad je to alespoň malonko blíž,
Nebo ne? Je to tak těžký kříž.
Však snad hřích to není,
Když v rozverné brzy se změní.

Jednomu patří, však blíž je druhému,
Kéž vydrží, řekne to svému „milému“.
„Milému“, co již dávno není v onom srdci,
Chce rozhořet novou, živou svíci.