Obraz mého dětství

Obraz mého dětství

Anotace: Obraz... nebo raději jen jeho odraz... v zakalené louži...

Oddálené pohyby hnijících roků,
dětství uplakaných sebevrahů.
Černobílé útěky nehybných kroků,
otazníky nemravných mravů…

Plastové náhrobky mrtvých hraček,
hliněné kříže čestně zmučených.
Němé plameny olizující kovový vláček,
kamenná spalovna nechtěných…

Vraždící vina zkažených myšlenek,
roztomilé dítě zčernalých dnů.
Děsivá slova pravdivých domněnek,
otrávená náplň životních snů…
Autor BlackTangerine, 01.01.2006
Přečteno 416x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (9)
ikonkaKomentujících (9)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Aleale... ta je na mě až moc smutná, ne že já bych neměla hodně smutné... ale tahle působí, nebo alespon na mně až moc depresivně... 80

13.03.2006 15:00:00 | Kristýna M

Je to hodně silný. Až trochu čumim jak.

13.02.2006 21:43:00 | Hradečák

Baruško ahoj! Moc Ti chci poděkovat za Tvá milá slova, která pro mne znamenají světlo!
Vydal jsem se na noční pouť sem, do Tvých básní...a rád bych se pokusil pro Tebe zachytit dojem, který mi evokuje Obraz Tvého dětství. Prosím, odpusť, jestli budu na míle daleko od jinotaje, kterým halíš to, co Tě tak bolí...
Stojím teď na scéně Tvého trápení. V kulisách malovaných Tvou rukou v gejzírech odstínů nejtmavších barev Tě vidím, jak se snažíš přiblížit k jakémusi děsivému balvanu, pod kterým je skryto odhalení...balvanu, který Ti někdo přivalil do cesty. Potřebuješ ten balvan odvalit, ale nesmíš se ho přitom dotknout. Ale je tak těžké ho přímo spatřit v té tmě, že téměř ztrácíš víru, že to dokážeš... Tvé srdíčko skličuje chmurná obava, že svět Ti nenabízí nic, čeho by ses mohla bezpečně zachytit - jistotu, o kterou by ses mohla opřít, nabrat síly, a poté se od ní odrazit směrem ke Slunci, k vykoupení, k nejkrásnějšímu snu, který v sobě skrýváš, přehluboko...
Možná, že právě ten sen je ona jistota, ač se zdá, že věřit ve sny vzdoruje zdravému rozumu. Chovej ten sen jako nejvzácnější démant, a věř, že nejkrásnější na životě je právě boj o Slunce. Boj, to jsou křídla, která Tě zvednou z pout tmy, a která Tě ponesou vstříc přístavu štěstí a lásky, které Ti odnepaměti náleží...
Moc Ti přeju to nejkrásnější! Pa. Miloš ;-))

26.01.2006 16:00:00 | bába čurchlastka a inkontinenční ucháč

Už vím! Ty jsi takové ovoce temných zákoutí!

05.01.2006 14:43:00 | JardaCH

je to prostě opět krásný, kde bereš ty divotvorná slova?

ale není to moc optimismu do nového roku:-( ach ty hloubko temná...

03.01.2006 16:24:00 | Markét

Je to opět parádní kousek. Povedené dílko.

02.01.2006 18:17:00 | risik

Umíš ze sebe vydat mnoho slov...je to tajemné a hluboké a drsné...píšeš opravdu moc hezky...až z těch slov mrazí...!!!

02.01.2006 15:03:00 | Milano

Haryn_š to řekl pěkně a já se přidávám..Čím víc budeš psát, tím lepší to bude, bude se postupně z tebe dostávat všechno trápení, všechno zlý, tak to ze sebe koukej vyhodit a netrap se! Je tu nový rok a sním i více radostí..a určo bude lepší než ten co byl!!

02.01.2006 11:10:00 | makretka

Milá BlackT., zmůžu se jen na toto: Piš, piš, piš. S každým takovým veršem se obraz bude pročišťovat a Smutek bude slábnout. Dáš mu šat své básnické imaginace a zlomíš jeho moc. Budeme tím moci být s Tebou v tomto zápase.
Přeji Ti najít Světlo

02.01.2006 09:01:00 | Hary_nš

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí