Lapen v bezmoci

Zrnko po zrnku se čas přesýpá
Staví okolo mě hráz
Prohnilý smích postupně utichá
Proklínám vás

Poslední večeře krkem dere se
Stěny drásá, o život pere se
Heretik modlí se, aby vdech to byl poslední
Temnota obraz vyplní, nežli se rozední
Proč nemohlo to skončit snáz
Proklínám vás

Strach ostatní emoce do stínu zahalil
Rád by zdravý rozum volný pád zastavil
Na to měl myslet v první řadě
Uvězněn v nejvyšší věži v hradě
Kde dobré ve zlé se obrátí
Odtud nikdo živý se nevrátí
Od stěny ke stěně šeptem line se hlas
Proklínám vás

Mnoha chyb se blázen dopustil
Nebylo kdo by mu odpustil
Konec brzký, snad má to tak být
Nezaslouží dýchat, kdo ztratil chuť žít
Pozdě chtít, aby bylo líp
Slepý Amor dávno poslední netrefil šíp
Na rozloučenou jen krátký vzkaz
Proklínám vás