Anotace: je to blbost, já vim..., ale od malička mě to doprovází
V dlaních ležela
pod vousy se smála
nevěděla--
že šance na život
jí nebyla přána
a naděje žádná
-týdnem pluje
neexistuje
-pro ně-
tiše si přeje
oby oni
nebrečeli
a vydrželi …
když se narodila,
plakali
--ale ne radostí
jsi nádherný hrneček milovaný
a už si tě vybral a znal jménem při stvoření,
jsi světýlko božího radování
27.07.2010 22:47:00 | Lady L
ale hrnečku. jednak naděje vždycky je, a čím víc je času, tím víc naděje, a druhak -- čím dál víc si myslím, že nic nepodléhá zkreslení tak, jak minulost.
většinou ji vidíme očima přítomnosti....a... když jeden rozsedne růžový brejle... pak to vidí tak nějak černě..../:o) na Jasnou páku si odkaz netroufám dát - beztak je to stará písnička/
13.07.2010 18:36:00 | pamp_elka