V zahradě mezi zelení, na místě plném květů
Tam stojí pár dní žena žen, bílá jak padlý sníh
Má touha po ní pradávná a v tom se těžko pletu
V ní vytesán cudnosti díl i s vášní dech a hřích…
V zahradě místo pro ni jen neb harmonií ladí
Svou paži tyčí k nebesům, v ní miska pomněnek
Nahotou umně ukrytou den i noc drze svádí
Slunce ji líbá víc než má, měsíc by před ní klek…
V zahradě mezi zelení, v pohledu dívčích očí
Zde koloběh se zpomalí, dech téměř spolu s ním
Na rozhraní tmy se světlem je nejhezčí tam vkročit
Tiše se houpat v cvrččí sonátě, skládat jí v dlaně rým…
v zahradě zahrad
květina květin..žena
čas zalévá ji..
a stále..
je velká její cena .o))
17.07.2010 16:04:00 | Bean
Myslím si, šuměnko, že leckdo by právě poklekl před Tebou, před Tvým umem, věřím, že nejen slov. ST!
16.07.2010 11:22:00 | NikitaNikaT.
Krása, něha a ty nádherné okamžiky, spontální, jemnéno prostě nádhera.))
16.07.2010 11:11:00 | carodejka
Ano,souhlas se Zelenou okurkou. Při čtení se mi vybavily Muchovi obrazy.
16.07.2010 10:45:00 | Tamara
...skládat jí v dlaně rým, ha, na zahrádce krtek,
to byl šprým :-)
16.07.2010 10:35:00 | Jeněcovevzduchukrásného
Líbí se mi - hezké obraty. Nevím, proč, ale připomíná mi nějaký obraz od Muchy.
16.07.2010 09:03:00 | Zelená okurka