Diskotéka

Osamělost duše v anonymitě davu,
pod záblesky amerického osvětlení,
vyhlídka na milování bez políbení,
avšak bez možnosti poznat lásku.

U stropu rotující zavěšené bubliny,
jak odsouzenci popravení na háku,
mistrem popravčím u mixážního pultu,
v trysku, jež odbíjí nehybné hodiny.

Neviditelně září silné UV reflektory,
na nesmělé pokusy o něžné pohlazení,
namačkaná těla nemají možnost přiblížení,
v oslňující tmě s temnými světélky.

Jako každou sobotu až do půlnoci,
pod záminkou tance zabíjení času,
přelud umění pro beztvarou masu,
za účelem potlačení osobnosti.

Ráno přichází obvyklá kocovina,
vedle spí nahá divka na gauči,
domovnice zas povykuje na pavlači,
a z rozumu zbývá třetí odmocnina.

Není možnost dobrovolného úniku,
od narkotika diskotékové závislosti,
snahy vymanit se ze všední obyčejnosti,
v dnešní době jež postrádá romantiku.