Bohužel mí rodiče.

Anotace: nevím, co říct, je to prostě tak ajá to nezměním

Pomlouváte se, jeden druhého.
Láska jestli ve Vás byla,
už asi dávno vyprchala.
Snad všedností dní, časem,
anebo tím, že ve vás nikdy nebyla?!
Není vidět. Lásku a radost dvou lidí,
kteří se vzali..

Slyšet jsou jen nadávky,
řev a věčné války ve vašich tělech.
Máte dvě děti, možná je milujete.
Ale způsob jakým to dáváte najevo, mluví o opaku.

Někdy je mi Vás líto.
A je mi líto, že jsem Váš výtvor.
A je mi líto těch vašich slov,
že si mám zařídit lepší život.