Časoprostorová iluze
Láska lásce
Nenávist nenávisti
Koloběh karmy
Slovy nemluví
hlas svědomí,
plný lásky..
Kus mě v něm
Noc, den..kapku na rtu
Božky si ze mě vem
Otevřenost životu,
lidem..jeden život jsme
Pak jedno krátké "Sbohem"
Hned z noci zas den
Za deště..
S nejtenčím závojem
Mezi naším a jejich světem
Čas temna a ticha
Posvětila..
Sněhová přikrývka bílá
Za hranicí našeho světa
Ponuré stíny vyhání
z našeho srdce..láska,
co skrz mlhu mysli proniká
Možná..
její hlas uslyšíte,
tichý..
..za svítání
Lapeni do pasti
vlastních myšlenek
Syntaxe
Vězeňský dozorce či
naše osvobození
Hluboko sídlí..
prostředí pravidel
Kamufláž mysli,
co naděje pohřbívá
Bezohledná..
A já..
v radosti
jdu raději za Sluncem,
na vrchol hory..
chmury vykřičet
A do pohody..jen tak se smát
Pokaždé si něco z Tvých dílek vezmu... to proto, že některé věci ostatních lidí, či vlastně dění, jsou si prostě podobné.
09.08.2010 11:00:00 | NikitaNikaT.
Ano....vykříčet se a vyhnat špatné, očistit se a začít zase sluníčkově. ST jak vyšité
03.08.2010 13:38:00 | Tamara
vykřičet démony
přijmout své já
spát schoulená jak dítě
žít
pochopit proměnnou
a chtít být
to je vše
co více je...
02.08.2010 21:46:00 | Mbonita
Ano - jdu raději za Sluncem,
na vrchol hory..
chmury vykřičet
A do pohody..jen tak se smát
01.08.2010 09:43:00 | Kapka