V zahradě

Anotace: vzpomínek zapadá slunce ...

Posedával na hřbitově
pro někoho možná tupě
zíral na ten kámen dlouze
oddával se smutné touze
vzít ji zase do náručí
slyšet jak jí srdce buší
vzít ji zase do dlaní

vzpomínky měl jen na ní
na její krásu
na tóny hlasu
na vlídná slova
která by chtěl slyšet znova
na věčerní uléhání
na ranní líné procitání
navštevoval ještě jednou
místa kde dřív byli ve dvou
tam kde předtím bylo nebe
všechno studí, všechno zebe

nožem píše pozvání
ke štastnému shledání

slunce k obzoru se sklání
on je smutný, myslí na ní
a v posledním paprsku
vydává se na cestu
hledat svojí nevěstu