***
Ptal jsem se ženy
odpovědí byla večeře a hrnek teplé kávy
nalil jsem víno
cinklo pousmání … postele rozestlané
všechno jsme znali
tak jsme si pořád a pořád povídali
až pozdě k ránu
chladly našimi těly … rozházené
***
a já se ptám
co nadělám
když ozvěna spí
bdí někdy v slovech
co zní
jemností
i pravdou dní neobyčejných..
ST
04.08.2010 13:45:00 | Mbonita