Tisíckrát lhářem

Šeptal jsem tisíckrát,
že Tě nikdy neopustím
- tisíckrát jsem lhal.
Za svítání
i večer,
když jsem Ti hlavu
do klína dal
a usínal,
ukolébán tepy Tvého srdce.
Lhal jsem
v každé roční době
- mezi stíny slunečnic,
uprostřed vůně cukroví
i mezi spadaným listím,
co na mě další lež
nikomu nepoví.
Lhal jsem tisíckrát
Tobě i sobě
a možná i víc,
když jsem šeptal,
že Tě nikdy neopustím.

…už nebudu lhát,
tentokrát už Ti totiž neodpustím…