Pod ohony lišek
hliněné brázdy
jako jizvy polí promarněných let
šklebí se na zástupy třešní
s potomky
oklovaných od kosů
a klasicistní pěšinky
ve vlasech unavených sedlaček
přemítají o heřmánku a kopřivových zábalech
než si pustí žilou
a nechají své hlavy
hádat se o otepi slámy
úplně plešaté