NAD MĚSTEM

Až nad městem snese se tma,
vezmu Tě něžně za ruku,
sklenkám vína prohlédnu dna,
maškarám strhnu paruku.

Až nad městem zazáří hvězdy,
budu se Tě letmo dotýkat,
možná zatváříš se tajemně,
to se studem budeš se potýkat.

Až nad městem zavládne ticho,
vykřičím do všech stran světa,
vše co mozek můj mi sžírá,
však nebude to jen jedna věta.

Až nad městem prozáří ranní svit,
schovám svou hlavu do polštáře,
čarovné noci přetrhnu nit,
již budu žít jen bez Tvé tváře.