Nepoučitelná

Dělávám věci, co dělat se nemají,
myšlenky hledám, když ke dnu schovají,
marně se namáhám, nezměníš náturu,
dál budu přeřvávat hluk Tvého motoru.

Vytloukám klínem klín, zbytečné rady,
vylezu na vrchol, přichází pády,
tohle je zákon životních poutí,
skočíš-li do vody, tak musíš plouti.

Mám prý se poučit z předchozích chyb,
zkouším to stejně zas, snad bude líp,
stavím si hrady na základech z písku,
nechávám vyhnívat dřevěnou třísku.

V plynové stanici zapálím pochodně,
trasy na výlety vybírám náhodně,
po hlavě skáču do neznámé vody,
jezdím po zábradlí, kde vedou schody.

Proč horký olej přilévám do ohně,
sahám si rukama na dráty v rozvodně,
snažim se zacouvat, kde je málo místa?
Jsem zkrátka taková, věčný optimista.