Probuzení

Tiše zavinutý do klubíčka,
copak může se ti jenom zdát,
sníš svá tajná přáníčka,
jejich nevinností necháváš se hřát,
přišel nový den, tak otevři ta víčka,
anebo chceš ještě dál spát?

Ještě pár chvil v bezbolestném snění,
ještě chvíli ve vzdáleném osudí,
v neuspěchaných nádechů znění,
co poklidně plavou pod hrudí,
bez sebemenšího zachvění,
ale co pak až se probudí?

V dalších pocitů spletení,
panenkami bloudíc po pokoji,
uprostřed nového poražení,
zklamání krutě rozpojí,
ta tvá nahořklá probuzení
třeba naděje a víra malinko zahojí...