***
Pluješ na vlnách bez houpání
unášen pocitem
že
nad tebou nic není
dole jen bahno a břeh na hony vzdálený
blíží se blíží ostošest
jen
síla vln slábne
aby další slunce prahlo sjet ti po zádech
tak
jako já lačním žízní
po svých starých snech v záhybech
vzpomínek těkavých
když
věneček puštěný proudem beznaděje
zachycen pohledem
mým
bez portfeje
dlouho vzkvétal v dlaních než
strhl jej dravý proud
nešť
svatební kytky na hrobech
pohříchu prázdných
za těch pár let
stojí
mohyly příběhů vtesané v kámen
na krku závaží živ
popadám dech
ámen
***
...přelož mě prosím tě Mbonitu. Pochopil jsem jen, že ti říká Františku.
...mimochodem ST, pochval se sám :)
08.08.2010 22:09:00 | Aťan
WAYWE, tohle se Ti náramně povedlo, pro mne velmi pocitové, citlivé a možno pro někoho reálné dílko... upřímné a cituplné... přečetla jsem si ho dvakrát... to proje působivost. ST!!!
08.08.2010 21:15:00 | NikitaNikaT.