Na Cestu

Uletěl papírek průvanem zdvihlý
za oknem od deště oči se mihly
touží po objetí v růžových sadech
ač ujíždí pryč po bílých hadech

Zasním se o horách, hned taky o lese,
o obřích knedlících, kdo mi je donese?
Odpusť mi samotu s verbálním mučením,
pak smíš mě trestat, třebas i tlučením...