Nehádám se s tebou!
Nemá to cenu, Živote se s Tebou hádat!
Snad s´do něčeho nebouch´?
To bys mě dostal, mankote
by třásla se Ti brada…
Já nehádám se. Vážně!
Ačkoli jsou i věci, v kterých pravdu nemáš!
Ó ano, vím, jsou vlažné
mé teze, soudy, kecy
Snad přeskočíme téma…
Já nehádám se s tebou!
Nemá to cenu, Živote se s tebou přít!
Jsou chvíle, které zebou
A další, v nichž jsi ochoten
své přísné oči otevřít…
Tak vem´ mne chvíli s sebou!
Já přijmu s díky, v nahotě a snad naleznu klid!
nádherně jsi to napsala st!
18.08.2010 09:21:00 | xoxoxo
nemá smysl zvrdit opak
není život bez hádky
musíš rvát se, občas kopat,
život nejsou pohádky...
***
Jiří senior
18.08.2010 07:24:00 | j.c.
S životem přít se
Nedá
Je to náš pán
V horách i roklinách
Vně i uvnitř
Našeho těla
17.08.2010 14:44:00 | labuť
etudy hrané
na dva hlasy
v záchvěvech
citů
stěnách bytu těla
bdělá naslouchání
páru
ST
17.08.2010 13:27:00 | Mbonita
Zamyšlenkové, svým způsobem hloubavé. Líbí se mi Tvé dílko. ST! Obča bych se také nechala životem jen tak, beze slov, činů vést...
17.08.2010 10:50:00 | NikitaNikaT.
tvoje rozhovory mají k těm mým tak strašně blízko,
s životem hádám se, abych měla v sobě pro ty druhé místo...
17.08.2010 10:45:00 | nejsembásník