Toulky usínání

Tiše pluj pryč,
stačí jen najít klíč
a odemknout ze šteláře,
po vlnách vánku
upusť sny z pod polštáře
do náruče spánku.

Za bójí horlivou
rozestel peřinu
čechranou hřívou
vlnobití závinu
a protni vše tětivou
v jedinou končinu.

Slyš, moře se táže
a ty kreslíváš slova
do písku pláže
obarveném dozlatova,
tu najednou je smaže,
snad do mušlí schová.

Taky nespinká
krajina červánků
přináší pozvání,
ovečka zacinká,
přichází blíž,
tak už nastup
na chomáčky beránků
ztracen v toulání
na pokraji usínání,
snad za chviličku
konečně spíš…