Táborová

Už mi to nemyslí, už nemám sílu,
rumem se opiju nestrácím víru,
má hlava se podobá náloži pumě,
mý tělo se podobá vyfluslý žvejkací gumě.

A o rok později budu vzpomínat s úsměvem,
jak jsme se měli, a jak se pomnějem,
budu myslet na svý kamarády a na svý přátele,
jak máme se a měli náramně vesele.

Takže jsme přežili to všechno ve zdraví,
řvaní nás baví, myšlení nebaví,
zbývá už poslední noc,
příští rok se na vás těším, opravdu, opravdu, moc