Anotace: Je mi nějak smutno, na prsou mě tlačí; sem v deprézi.¨ Tak aby ses zase nevožral, dědku!!!!!!!!
Markrabě opilý,
v půlzáři měsíce;
vyseká za chvíli,
tisíc ran do svíce.
Z myšlenek kasematy,
z rouhání šat šitý;
čeká už na své katy,
ulehá ubitý
Ubitý, popliván,
na klatbě hanebné;
hodně už vypil ran,
z té číše bezedné
A nebe se nezvedne,
by vzalo ho k sobě;
je teprv poledne,
smrt číhá v zlobě
V zlobě těch plivoucích,
na mámy, na táty;
co v zvratkách plovoucích,
šeptají traktáty
Markrabě opilý
nedobře udělal...
teď v hlavě bušení,
v žaludku bouře zlá...
Ještě že v chatrči
nad lesem koření,
které po kocovině
odplaví trápení... ;o))))
(já vím, můj přítel depresoaktivista tvrdí, že optimisti by se měli střílet :o)))
07.01.2006 18:32:00 | Cecilka
Ajajaj! Ta si na tebe sedla! Jak ten člověk ve chvílích krušných umí hned úžasně psát!
06.01.2006 12:15:00 | Krtica
vyseká za chvíli,
tisíc ran do svíce - mám pocit, jako by to bylo do mého srdce ...
Dílko se mi líbí, jak je napsané.
05.01.2006 17:03:00 | NikitaNikaT.