bylo to jako nic jak pápěří
jen letmý dotyk zornic
bylo to jako nic kdo mýtům uvěří
bylo to jako půst před večeří
a my jsme lační stáli
jak posli s nečekanou depeší
možná je to tím že ujel vlak
když průvan cloumal bytem
a někdo zamknul dveře venkovní
možná je to tím že přestali jsme
snít si nad úsvitem
a svítit opuštěnou pochodní
bylo to stokrát nic
co ve finále bývá nekonečnem
bylo to stokrát nic
co někdy umoří
bylo to stokrát nic
co spojilo dva světy v přímce sečné
bylo to stokrát nic
co pýchu pokoří
Moc se mi líbí, krásně se to čte.
st
14.09.2010 20:04:00 | Bananky v čokolade
Stokrát nic
nám běží vstříc ...
den za dnem život protkává
a každý den někoho z nás potkává ...
11.09.2010 10:40:00 | Beepat
Mám chuť se přiznat, že jsem nic nepochopil, ale bylo to jistě pěkné, když je o tom tak pěkná básnička ;o) ST!
03.09.2010 17:29:00 | Zasr. romantik