Anotace: * * *
Nedoufám,
poslední vlak odjel z nádraží,
nezoufám,
i když splín tíží jak závaží…
vzpomínám,
na všechno krásné, co vzal čas,
usínám,
ve snu mě šimrá v dlani vlas…
Poslouchám
šumění větru, který od severu letí,
zamávám
vzpomínkám i všem mým předsevzetím
24.08.2010 20:27:00 zelená víla
Tedy zažíráš se pod kůži a do myšlenek, do vzpomínek svými slovy.. jak snadno si člověk ve tvých verších najde to své.. děkuji ti za to..
23.08.2010 07:44:00 NikitaNikaT.
Řéká se, že živote je změna, či změna je život... jak kdo chce. Také jsem si řekla takových několik bodů, úkolů, vlastně cílů, kterých chcu dosáhnout... nekteré jsou společné s mým parnerem. ST! Za Tvé dílko, pač jsem si tak nějak aj uvědomila, že není všecko zlato, co se třpytí, a že některé věci, činy přinášejí oběti.
20.08.2010 12:16:00 šuměnka
posloucháš-li větru šumění
pak věz, že já ti zpívám
a necháš-li se laskat jím
pak tančit budu jako divá
a když se přidáš, pak se možná promění
ten tanec v souznění, kterým tě okrášlím...
20.08.2010 10:39:00 Lorraine
Nemávej předsevzetím,
jsou pro žití tažnou silou!
A vím, že i krásné vzpomínky
dokážou bolestivě téci žilou..