VŽDYŤ JE TO NESMYSL, NE?

* PRVNÍ DEN - ODPOLEDNE *

cos to povídal
viděl jsi smrt
před naším domem
já vím, že nejsi blázen
ne, nesměji se Ti
beru Tě vážně
. . .
co se děje
jsi bílý jako stěna
snědls něco
ne opravdu, jako stěna
sedni si, uklidni se
a pověz, co Tě trápí
. . .
že do rána zemřeš
to je přece nesmysl
smrt to povídala
smrt je němá
. . .
nejseš sjetej
že nehulíš
fajn, nekřič
já Tě chápu, vážně
. . .
dobrá, zůstanu, neboj
ano, zůstanu u Tebe
budu u Tebe přes noc
nic na mě nezkoušej
žádný noční hrátky, rozuměls


* DRUHÝ DEN - RÁNO *

hej, vstávej miláčku
je nový den
zlato, neslyším Tě
děsíš mě, mluv
. . .
obrátila bezvládné tělo
. . .
říkala si, že
nebude brečet
. . .
jenom se divila jeho
náhlé smrti
. .
jak mu smrt mohla říct
o jeho skonu
.
vždyť je to nesmysl, ne?