Kam poděla se pravda, síla čest
nést úděl člověka?
A s hrdostí ho nést!
Kam poděla se barva aury bílá?
Jakoby záhadně se v tichu vytratila
ačkoli zazářit by měla na počest
Kam poděla se lidskost odvěká?
Jakoby vesmírem se vymanila z hvězd
ačkoli odmala ji každý obléká
Kam poděla se empatie, síla?
Jakoby civilizace ji ve svém shonu vypudila
ačkoli víc má možností a mnohem víc má cest
Kam poděla se odplata a trest
nést úděl viny člověka?
A s vědomím ho nést!
Kam poděla se hranice, před níž se pokleká?
Jakoby tuž ji vylitá do svých vnad pohltila
ačkoli perokresby tah dá tváři nový křest
Kam poděla se vlídnost smíchu milá?
Jakoby nesnadné ji bylo vykouzlit a nést
ačkoli šňůrku z lásky, něhy, touhy každý navléká…
Inspirace poletuje všude možně, mnohdy i na Literu. Ty ji umíš nejen zavětřit, ale i nasát, uchopit a spřást z ní báseň plnou zvláštních obrat(z)ů a chutí, tentokrát plnou nejčistšího člověčenstva.
23.08.2010 10:55:00 | Špáďa
TAM... to podivné je slovo,
tam zášť a zloba kruté tvoří dílo
k němuž pravda nepřidá své logo,
tam lidství v nelidství se proměnilo
***
JIří senior
22.08.2010 08:58:00 | j.c.
kam podělo se dobro
v nás
ptám se, když do života
hledím
ve své naivitě
jak dítě pletu věneček
z prostých sedmikrásek
když druzí chtějí růže..
ST
21.08.2010 20:52:00 | Mbonita
Krásná!Někam se krása duší vytrácí
do daleka rychostí blesku
však ještě víra v dobro
navrací
srdcím pouť blahodárného lesku.Já
je vidííím:)),protože právě koukám na Tebe a Ty té krásy máš hodně:)).St**
21.08.2010 16:55:00 | CULIKATÁ