Prám života

Plavím se na prámu z nadějí.
Unylou krajinou šílenství.
Zpět neotáčím se raději.
Ve vaku vezu své tajemství.

Mlha výhledu brání,
o příď vlny se tříští.
Vítr jak hřebci vraní
žene mě v okamžik příští.

V moři mém slzy se topí.
Bez pláče kanou potají.
Kapky, jenž mizí beze stopy.
Vědomky v prázdnotu stékají.

Náhle se voda zčeří.
Prám můj se zvedne a narazí v útes.
V tu chvíli mé JÁ v osud uvěří.
Z vaku vylétne duše a dotkne se nebes.