Samota

Děláš, že ji nevnímáš.
Tváříš se, jako by nebyla.
Vstáváš s ní i usínáš.
Ona však v Tobě ožila.

Drží Tě v náruči bez lásky.
Hladí Tě studenou dlaní.
V duši Tvé zakrývá obrázky.
V zrcadle díváš se na ní.

S ní nežiješ, pouze přežíváš.
Podle se skrývá za štěstím.
S ní v depresi potají chodíváš.
Stává se jednou z Tvých neřestí.

Zadupej na ni, do kouta zažeň jí!
Je na oko silná, však slabá a zbabělá.
V její sluji oheň naděje zažehni.
Ukaž, že víra Tvá stále je bdělá.

Největší zbraní bude Ti přátelství.
Kouzlo, jenž rozzáří ponurou temnotu.
Dále pak šiř toto radostné poselství.
O tom, jak v boji si porazil samotu...