* * *
jeřabiny
vždy voní
sladkým příslibem
babího léta
kdy čas
vibruje
ve vzduchu
podmanivou vůní dálek
a dráždivá touha
odletět s vlaštovkami
zneklidňuje duši
jako mořský příliv
zářivá
modř oblohy
do sebe vpíjí
sny, vůně i všednost
rozechvívá srdce
a láká
bože tak láká
všechny odvážné
jimž křídla chybí
sladkobolný stesk
provází
jemné laskání
stříbrných pavučin
i koupel
bledého slunce
v cárech ranní mlhy
než připustíš
že ani červánky
už chladné
srpnové večery
neprohřejí
v duši to vře
a nebeské moře
zaplaví oční víčka
slaným příbojem
pak ze záhybů
perleťových lastur
slyšíš jen vítr
tančící v polích
a slunce
ještě naposled
vroucně líbá
červené plody
jeřabin
* * *
Přečetla jsem jedním dechem, mám tohle období moc ráda a tys ty slovíčka poskládala tak nádherně, bezvadný...
25.10.2010 23:15:00 | Sladkalu
zachutnala:-)
a miluju dny
co říznou svou ostrostí vzduchu
a hladí září slunce
ST
26.08.2010 20:11:00 | Mbonita
Babí léto v Tvém podání je nádherně vymalované,krásná básnička,vytvořila Culíkovi culíčka:-)))
26.08.2010 15:03:00 | CULIKATÁ