Zoufalá výpověď

Anotace: výpověď zoufalé ženy, která si vzala zločince...

Spaluju oheň
nežádoucího strávníka
dostal se mi do krve
. . .
a nebylo to poprvé...
. . .
spaluju vzpomínky
knihy fotky kazety
vzala jsem si vraha
. . .
kéž bych ho nikdy nepoznala...
. .
oslovil mne tehdy u baru
chtěl sbalit nějakou holku,
ale zalíbila jsem se mu natolik,
že se mnou přebaloval i naše dítě
. . .
tehdy jsem se
i za něj provdala
já nána blbá
. .
dnes mi volal,
že dává roha
prý sebral nějaký peníze
někoho zabil
. .
do telefonu mi brečel
i nadával
nechápala jsem ho
vlastně jsem ho
nikdy nepochopila,
ovšem sama láska
je někdy k nepochopení
. .
člověk dělá kraviny
a někdy musí trpět
.
nechal mě samotnou
a já se chtěla
zbavit pocitu,
že jsem vůbec někdy měla
nějakýho mužskýho