Anotace: Neuměle a ne příliš dobře napsaná pocta úžasnému příběhu, který těší lidi už desítky let...
Za okny stříbrná zář luny,
tvář teple hladí světlo lampy,
dech se tají
a stránky šeptají o Julii a Romeovi...
Nenávist letitá, dva stejně mocné rody,
zaujatí Montekové a rozlícení Kapuleti,
svou záští pohřbí lásky plody
Romea a Julie.
Kde láska nepomůže, jen smrt léčí...
Na lásku připíjím!
Když jedna půlka zemře, druhá musí taky...
Zde je tvá pochva, tady zrezivěj!
Co tomu říká Kapulet, co Montek?
Pohroma vzešla z vaší nenávisti!
Bůh za trest láskou zabil vaše drahé!
Knihu schovám pod polštář,
hlavu složím a snad
přinese mi na křídlech noc,
sny z oříšku královny Mab.
Tvé příběhy lásky jsou krásné, opravdové, jako by i mě nachvilku bylo 18.
29.08.2010 23:57:00 | carodejka
N. , já miluju tvoje rýmované komentáře:-) Máš tak trošku pravdu, protože mě napadlo, jestli se taky někdy tak bláznivě zamiluju. Děkuju:-)
29.08.2010 20:22:00 | Veronika Ulická
pěkná pocta.Krásně jsi to napsala !!!
29.08.2010 19:51:00 | xoxoxo