Deštěm z Tvých mraků,
Tvé srdce je větrem zrozeným ze soumraku,
vzpomínkou na rosu
pomatenou z léta,
na dlouhé vlasy
z měsíčního světla,
jdeš bosý vodou i ohněm
mezi střepy strachu
dotknout se křídly
hvězdného prachu...
.stal se popelem
Tvého úsměvu,
když schoval jsi smutek
ve zpěvu.