do dešťů
do dešťů
Kapka chladná
na ruce studí
je třeba jít
čas tě zas budí.
Kroky se ztrácí
dešťovým ránem
oblaka černá
jsou mocným pánem.
Pochmurné myšlenky
zahnány slovy
červotoč vrtá
pod střechou krovy.
Na duši dýchá
vzpomínka malinká
jakpak si žije
kámoška Lidunka.
Z pár dobrých lidí
srdíčko hřeje
uprostřed průtrže
dušička směje.
Někdy i kamarád
dodá ti sílu
o ní to platí
vždyť jde o vílu.
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Vyznání přátelům jsou vždy krásná.. mají odlesk pravdivosti a síly..
23.09.2010 17:50:00 | zelená víla
Taky často vzpomínám na kamarády,co mají srdce ze zlata.Hezká básnička.St.
04.09.2010 11:20:00 | CULIKATÁ
kamarádi a dobří lidé jsou pro náš život dar...hlavně ti opravdový co tě v nouzi nikdy neopustí a těch není nikdy moc.Já mám Takové dva a děkuji za ně Bohu ..protože jsou má opora v bolesti i radosti.Báseń je moc pěkná ST.Přeju hodně taky lásky!!!
04.09.2010 08:17:00 | xoxoxo
