Ta stará kurva z nádraží
nosí si smutky pod paží
žebrává drobný u Jitřenky
pulitry zdobí růží z rtěnky
polednem bloudí pasáží
..nechybí, jenom překáží
Ta stará kurva z nádraží
sedává vedle zápraží
do Slunce mžourá
v škrábancích od kocoura
a mezi vrásky
nenajdeš otisk lásky
Ta stará kurva z nádraží
jak starej papír z koláží
zmačkaná do ticha
usychá, pelichá
poslouchá od Zicha
na starým gramofónu
se zbytky tónů
houkání nočních vlaků
z paměti ptáků
vymazaná
před Malší
dál si brázdí rána...
jako vyšívané krajkama jsou ty tvoje básně. Pracné, mnohobarevné a efektní
13.09.2010 21:42:00 | Marfuša
kurva zas tam mám ve slovech hvězdičky
proč? A to tak nemám rád to je nehoráznost
zasahovat někomu do textů tak ať to odstřelí celý jestli je to vulgární ale takhle do toho hrabat to mně bolí...
08.09.2010 15:35:00 | zenge
Budějce...těžko se jich zbavit, jsou pořád nádherné i tvá báseň má kořeny na Lanovce, nebo se mýlím? ST!!!
07.09.2010 22:52:00 | Holis