Jak kapky melounové šťávy,
s hořkostí černočerné kávy
padají slzy na šál, na paleto,
jak říci stručně, jen jedinou větou?
Je prázdno, když tu, lásko, nejsi se mnou,
shluk tónů nocí sametově temnou
zpívá..
Díváš
se skrze citrínový kámen.
Navěky spolu - vivat? Amen?
Jsme spolu navždy
šifonovou stuhou
spjati, či větrem,
deštěm, letní duhou,
spolu
dolů
do mechů
bez dechu
letíme jako pápěří
pampeliškové, do dveří
z kapradí
kráčíme,
v bezvládí
tančíme..,
nevíme..,
jsme lidsky obyčejně šťastni..
Pár kapek melounové šťávy
lepkavě stéká,
smutek se leká,
před Tebou smekám..
Jsi plný klidu,
s důvěrou přijdu,
schoulím se v klíně,
do klubka líně,
smíš ve vteřině
své sny k mým vplést,
nevstoupí lest..
Pár kapek melounové šťávy,
proč plakat, jsi můj osud hravý,
průzračně pravý,
krotký i dravý,
jsi doušek smíchu,
v opojném hříchu,
při hudbě, v tichu..
Rozezni..
.. život!
Děkuji za tak krásný text,nevím jestli to brnká struna tvé fantazie s ozvěnou životní poutě,ale smekám.
S básně cítím odloučení i radost s obyčejna,které není samozřejmost.Ještě jednou díky za tvůj pohled.
27.09.2010 19:53:00 | Danger
Krásný textík. Mohla bys sem dát link na mjúzik?
Či je zatím jen v Tvé hlavě,
než ji někdo stvoří hravě?
17.09.2010 22:06:00 | Špáďa
Bravurně sepsané, pro mne slzou vetkané meziřádky... vrátím se ještě k slůvkům zpátky. ST!
17.09.2010 22:03:00 | NikitaNikaT.