.
.
.
Stojím
pod okapem všednosti
A toužím
najít odvahu
udělat krok
nějakým směrem
Plavu
uprostřed svého nitra
Nahá
v moři pochybností
Vím
tohle nejsem já
a proto chci k Tobě
Schoulit se Ti do dlaní
a probudit se
za příštího svítání …
.
.
.
jeeeeeeeeeeeeeeeeejeeee
to je kraaaasne nezneeeee
az mne z toho kraasne hreje..
(coz neni tak bezne .o)
12.09.2010 08:55:00 | Bean
někdy se bojíme vyslovit, nebo udělat něco, abychom neztratily to co máme
11.09.2010 10:07:00 | Elisha
Schoulit se Ti do dlaní
a probudit se
za příštího svítání …
Ten konec působí, jako kdyby to byl záměr celé básničky. Kolem a kolem jsou verše spíš kočičí pozlátko, nicméně se mi moc líbí :)
10.09.2010 15:46:00 | Z kapky deště