Návštěvnost
O samotě s větrem
O samotě s větrem
Do sítí chytám
pomačkaný okamžik
až do roztrhání
svého těla
a proděravělý
klobouk smekám
a rozháním
s ním vítr
co je plný
teplé krásy
aby ho náhodou
zase nenapadlo
rozcuchat mi
vlasy
...
pomačkaný okamžik
až do roztrhání
svého těla
a proděravělý
klobouk smekám
a rozháním
s ním vítr
co je plný
teplé krásy
aby ho náhodou
zase nenapadlo
rozcuchat mi
vlasy
...
Autor TedelyBear, 11.09.2010
Přečteno 291x
Tipy 23
Poslední tipující: Bíša, Mbonita, Psavec, Myrja, Gabrielle, Vanilková Ninja, Květka Š., komantytapel, Casssidy, Monicckaa, ...
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
TiskKomentáře
překrásná báseň,moc mě oslovila,st
11.09.2010 23:23:00 | Vanilková Ninja
ráda Tě čtu....ST
11.09.2010 21:51:00 | Monicckaa
ddneska píšeš o větru a o tmě se světlem..ať se stalo v Tvém životě cokoliv, jsem ráda, že se to stalo. obě básničky jsou božsky napsané... !!§ ST!
11.09.2010 21:49:00 | Veronika.P
miloučké
11.09.2010 21:45:00 | Krpi Nika