O samotě s větrem

O samotě s větrem

Do sítí chytám
pomačkaný okamžik
až do roztrhání
svého těla
a proděravělý
klobouk smekám
a rozháním
s ním vítr
co je plný
teplé krásy
aby ho náhodou
zase nenapadlo
rozcuchat mi
vlasy
...

Autor TedelyBear, 11.09.2010
Přečteno 437x
Tipy 21
ikonkaKomentáře (4)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

11.09.2010 23:23:00   Vanilková Ninja

překrásná báseň,moc mě oslovila,st

líbí

11.09.2010 21:51:00   Monicckaa

ráda Tě čtu....ST

líbí

11.09.2010 21:49:00   Veronika.P

ddneska píšeš o větru a o tmě se světlem..ať se stalo v Tvém životě cokoliv, jsem ráda, že se to stalo. obě básničky jsou božsky napsané... !!§ ST!

líbí

11.09.2010 21:45:00   Krpi Nika

miloučké

líbí
© 2004 - 2026 liter.cz v2.5.4 ⋅ Facebook ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel