O samotě s větrem

O samotě s větrem

Do sítí chytám
pomačkaný okamžik
až do roztrhání
svého těla
a proděravělý
klobouk smekám
a rozháním
s ním vítr
co je plný
teplé krásy
aby ho náhodou
zase nenapadlo
rozcuchat mi
vlasy
...

Autor TedelyBear, 11.09.2010
Přečteno 402x
Tipy 23
ikonkaKomentáře (4)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

překrásná báseň,moc mě oslovila,st

11.09.2010 23:23:00 | Vanilková Ninja

líbí

ráda Tě čtu....ST

11.09.2010 21:51:00 | Monicckaa

líbí

ddneska píšeš o větru a o tmě se světlem..ať se stalo v Tvém životě cokoliv, jsem ráda, že se to stalo. obě básničky jsou božsky napsané... !!§ ST!

11.09.2010 21:49:00 | Veronika.P

líbí

miloučké

11.09.2010 21:45:00 | Krpi Nika

© 2004 - 2025 liter.cz v1.8.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel