Do sítí chytám
pomačkaný okamžik
až do roztrhání
svého těla
a proděravělý
klobouk smekám
a rozháním
s ním vítr
co je plný
teplé krásy
aby ho náhodou
zase nenapadlo
rozcuchat mi
vlasy
...
ddneska píšeš o větru a o tmě se světlem..ať se stalo v Tvém životě cokoliv, jsem ráda, že se to stalo. obě básničky jsou božsky napsané... !!§ ST!
11.09.2010 21:49:00 | Veronika.P