Benátky

Bloudím ve všech tónech šedi
a brodím se po kolena,
v obrazech, co na mě hledí,
duší v kaluž ponořena.
Voda lehce nohy studí
a zrak šálí světla, stíny,
myšlenky se ve mně budí,
gondoly se táhnou, líný.
Proudy deště, kapky lásky,
nesmyjí prach vznešenosti
z tváře mé italské krásky,
z tváře boží nevinnosti.