poměrně proměnlivě...

proplula kolem
mého levoboku
jako třaskavá plachetnice
v zapomenutém pásu
hlubinných min
z druhé světové
a já se skoro pořezal
pohledem
od hran jejích křivek
když jsem se roztančil jako král
na provázku
kterým táhnou ti nad ním...

často se mi stává
že mě svět nenechá
abych se radoval bez výhrad
tak jsem se přemístil
nenápadně
před tebe
ucítil na zátylku tvůj dech
pouštní féerie
a pak se stal zvláštní úkaz
z utajeného velitelství
nevysvětlitelných sil
jsem obdržel příkaz
udělat čelem vzad
a zabořit obličej
mysli
do Tvých vnad...