Sladkobol

Pevná půda
pod nohama
propadá se v dál

při představách
(kéž bys mi polibek dal)

Jezera očí tvých
mě potápí
vhánějí
vlny horka do tváří

Loďka se bouří
potácí
na jazyku hřích
a příboj touhu rozráží

Okvětní lístky
padají na líce
Kde je ta vysněná
vítací kytice?

Vzduch je řidší
krev je sladká
Láska
srdečním svalem
hladká

Písek mých myšlenek
objímán vlnami
touhy je navenek

Vnitřně však
převládá krutý boj
Tvůj příchod
Tsunami
a každý pohled
sladkobol