bezpečnost...

ocitl jsem se bez péče
a v zaprášené dílně
na výrobu škrabošek
plné slovního harampádí
se rozléhá přebytečný zvuk
mých myšlenek...

tak mě napadá
jestli se dá
žasnout z paměti…

nejspíš je to jen
smyslovou deformací
poznamenanou výmysly
jako historie společností...

pak se rozlítly dveře
a vstoupila jsi ty
odložilas roušku
mírně rozkročená
sukně ti povyjela
po stehnech
jako zdviž do patra
Eiffelovy věže
ledy uvnitř se tříští
a má hlava třeští v závrati...

ovinula ses kolem mě
mlčenlivě
jako hedvábný šátek
přiložila mi prst na spánek
a očima mrkla
já tě vyléčím
teď už můžeš být klidný
se mnou jsi v bezpečí...